Středověk na Drahanské vrchovině

Rájecké panství a lenní statek Blansko

1/ Panství holštejnské (do 15. století)

Bystřec
Zaniklá ves Bystřec leží 4 km JV od městečka Jedovnice ve výši 450 m.n.m. První písemná zmínka je z roku 1349, kdy se uvádí jako Mehrlinslag. Od roku 1371 je její jméno počeštěno a jako součást hoštejnského panství je uváděna až do roku 1437. Starší publikace uvádějí, že ves zanikla požárem za husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo roku 1431. Podle posledních výzkumů PhDr. Ludvíka Belcrediho, pod jehož vedením byl v lokalitě v letech 1975 - 2005 prováděn systematický archeologický výzkum, byla ves Bystřec zničena v době markraběcích válek již roku 1401. Vzhledem k tomu, že minimálně jeden z domů byl používán i později, ves je uvedena roku 1437 jako ještě obydlená, avšak roku 1464 se již uvádí jako pustá. Dle archeologického materiálu ves vznikla již v 1. polovině 13. století a zanikla počátkem 15. století.

Odkaz: Bystřec na www.hrady.cz

Budkovany
Ves leží poblíž budkovanského rybníku 2 km JV od Jedovnic. Roku 1349 je stejně jako Bystřec součástí panství holštejnského a uvádí se pod jménem Ulraischlag. Roku 1371 má již české jméno Budkovan a roku 1437 Bukowany. K zániku vsi došlo pravděpodobně ve stejnou dobu jako v případě sousedního Bystřece, čemuž odpovídá i časové určení archeologických nálezů, které lze datovat od 2. poloviny 13. do 1. poloviny 15. století.

Odkaz: Budkovany ma www.hrady.cz


Típeček
Zaniklá ves leží na hranicích mezi k.ú. Jedovnice a k.ú. Křtiny poblíž Rudického propadání. První písemná zmínka o této vsi, jako již pusté, je z roku 1464, kdy byla předmětem sporu mezi majiteli Křtin a Jedovnic. Dle sesbíraného keramického materiálu lze život v této osadě datovat od 2. poloviny 13. do 1. poloviny 15. století.

Odkaz: Típeček na Wikipedii

Rorbach (Harbechy)
Zaniklý Rorbach leží na trati Harbechy 1,5 km SZZ od Jedovnic. Prvně se uvádí roku 1371, kdy je součástí holštejnského panství. Roku 1464 se zde uvádějí tři dvory. Ves zanikla před rokem 1481, příčinu zániku však neznáme.

Dvorce
První písemná zmínka o dvoře, zvaném Dworzecz, je z roku 1437. Jako pustá se uvádí v letech 1490, 1538 a 1576. Ves, jejíž přesnou lokalizaci neznáme, se měla nacházet na trati Dvorce mezi Kotvrdovicemi a Jedovnicemi, někde poblíž pustého rybníku.

Neznámá ves u Kotvrdovic
Lokalita se nachází v polní trati Kombut. Nalezená keramika pochází z konce 13. století. Ves patrně zanedlouho po svém osídlení zanikla.

Neznámá osada u Lipovce
Lokalita leží 1 km JZZ od Lipovce pod dávno protrženou hrází rybníčka (Bejčkova hráz). K místu se neváže žádná tradice, pouze přilehlá trať má název Haltýř. Archeologický materiál pochází z 2. poloviny 13. až počátku 16. století. Mohlo se jednat o jednu z prvních kolonizačních vsí, která však záhy zanikla. Místo mohlo být později výrobní jednotkou, která spolu s rybníčkem (haltýřem) tvořila nedílnou součást dvora v Lipovci, který byl majetkem holštejnských pánů.

- Neznámá ZSO u Lipovce na neoficiálních stránkách Lipovce

Holštejn
Městečko Holštejn leželo v uzavřeném údolí potoka Bílá voda na plošině mezi současnou vsí Holštejn a hradní skálou, na které se nachází zřícenina hradu Holštejna. Roku 1349 se uvádí pod hradem několik dvorců, avšak městečko je zmíněno až roku 1437. Roku 1550 je městečko uvedeno již jako pusté. Současná ves Holštejn byla obnovena až v 18. století. Dle archeologických nálezů bylo městečko osídleno od poloviny 14. do počátku 16. století.

Odkaz: Zaniklé městečko Holštejn na www.hrady.cz


Housko
Zaniklé Housko leží 1 km severně od dnešního Houska, které tvoří se sousední vsí Molenburk obec Vysočany. První písemná zmínka o Housku je z roku 1349, kdy se jako součást holštejnského panství uvádí pod německým jménem Hartwigslag. V letech 1371, 1385 a 1437 se uvádí pod českými názvy (Hussy, Husschie, Husie). Za husitských válek ves zpustla a v 2. polovině 16. století byla dočasně obnovena. Sesbíraný archeologický materiál lze datovat od 2. poloviny 13. do počátku 15. století. Současná osada Housko vznikla v 2. polovině 18. století.


2/ Panství blanenské

Bezděčice
Zaniklá ves leží ve vzdálenosti 2,1 km JZ od Veselice ve výši 493 m.n.m. První písemnou zmínkou, pocházející z roku 1317, je soupis lenních statků olomouckého biskupství. Jako pustá se uvádí roku 1554. Archeologické nálezy pocházejí z 13. až 15. století. Osada zanikla patrně za husitských válek.

Neradice
Zaniklé Neradice leží 1,3 km severně od Těchova a 0,5 km východně od Obory. Ves je prvně zmiňována v soupisu lenních statků roku 1317, jako pustá se uvádí roku 1554. Velké množství nalezené keramiky z 13. až 15. století svědčí o katastrofickém zániku obce, pravděpodobně za husitských válek.

Těškovice (Češkovice)
Zaniklá ves leží 1 km SSZ od Těchova ve výši 458 m.n.m. První písemná zmínka je z roku 1317, jako osedlá je uváděna v letech 1554 a 1631, roku 1638 je zmiňován pouze velký panský dvůr. Nasbíraná keramika pochází z 13. až 16. století.

Zdislavice (Žižlavice)
Zaniklá ves leží 1,7 km JZZ od Těchova ve výšce 430 - 460 m.n.m. Poprvé je uvedena v lenní listině z roku 1556. Osazena byla ještě roku 1675, v roce 1695 již ve výčtu blanenských osad chybí. Panský dvůr se připomíná roku 1725. Keramické nálezy pocházejí z 13. až 17. století.

Nové Dvory (Dva dvory)
V polní enklávě kolem Nových Dvorů 1 km severně od biskupského hradu Blanseka je lokalita, kde se nacházejí roztroušené nálezy keramiky a vypálené vymazávky. Po 1. světové válce se tu propadl do sklepení oráč s koňmi. Mohlo by se jednat o zaniklý přehradní dvůr, který byl přímým hospodářským zázemím hradu.

Hypotetická osada na trati Podvrší
Podle tradice zde leží ves Vrchov, která však byla ztotožněna s Brťovem. Není však vyloučeno, že by se zde mohla nacházet jiná ves, např. Wirclowice, které se uvádějí roku 1277. Dle ústního sdělení byly v místech pod veselickou rozhlednou nedávno nalezeny pozůstatky vsi.

3/ Panství doubravické

Privyšina (Přibyšín)
Zaniklá ves leží ve vzdálenosti 1,6 km SSZ od Němčic ve výši 630 m.n.m. První písemnou zmínkou je listina z roku 1378, kdy Ješek z Doubravice prodal Oldřichovi z Boskovic hrad a městečko Doubravici, Němčičky, Valčinov a Přibyšín. Ves se připomíná ještě v letech 1391 a 1418. Zanikla patrně za husitských válek. Archeologický materiál pochází ze 14. a počátku 15. století.

Valkounov (Valcinov)
Zaniklá ves leží 3 km SVV od Doubravice v nadmořské výšce 510 m. Osada se uvádí v letech 1378, 1391 a 1418. První zmínka jako o pusté vsi je z roku 1528. Keramický materiál je z 13. až počátku 15. století. Ves stihl pravděpodobně stejný osud jako sousední Přibyšín.

4/ ostatní državy

Podolí
Zaniklé Podolí leží ve vzdálenosti 1 km jižně od Petrovic, ve výši 510 m.n.m. První zmínka je z roku 1378, kdy Unka z Majetína prodal Vilémovi a Elšce z Rohatce vsi Petrovice, Podolí a Vavřinec. Dále se ves uvádí ještě v letech 1418 a 1436. Podolí zaniklo nejspíš za husitských válek, čemuž odpovídá nález keramiky, který lze datovat od 13. do počátku 15. století.

Lhota u Vavřince
Lokalita leží na mírném svahu pod vrcholovou plošinou Kněží hory, 0,6 km JV od středu Petrovic a 1,2 km SZ od Vavřince, ve výši 570 - 580 m.n.m. Jedná se o atypickou osadu, která má neobvyklý půdorys a která leží v nechráněné poloze daleko od vodoteče nebo pramene vody. Jde s největší pravděpodobností o Lhotu u Vavřince, která je poprvé i naposled citována roku 1371.

Lhotka
Zaniklá Lhotka leží v těsné blízkosti Karolína (založ. v 18. stol.). První písemná zmínka o Lhotce pochází z roku 1460, kdy Anna z Valdštejna pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, že jí drží její dědictví "Suchov, Lhotky a Hostěvsko, vsi pusté a Brusna les a hory ......". Dle archeologických nálezů existovala osada od poloviny 13. do počátku 15. století.

Suchov
Zaniklá ves leží v lesní trati Svinovy na Suchém potoku 1,2 km západně od Němčic. Jediná písemná zmínka o vsi pusté je z roku 1460. Nasbíraná keramika pochází z konce 13. po počátek 15. století.

Hostěvsko
Lokalizaci Hostěvska je doposud neznámá. Ves ležela patrně buď v lesích mezi Žďárem a Kuničkami, nebo na polních tratích Kyselý a Neselov pod kopcem Brusnou.

Bohdalůvka
Zaniklá Bohdalůvka leží ve vzdálenosti 1,8 km SSV od Holštejna a 1,4 km JZ od Houska ve výši 570 - 580 m.n.m. Ves je poprvé uvedena jako osedlá roku 1463 společně se Sloupem, Šošůvkou, Gadišinou, Svatoňůvkou, Vaňkoušem a Hartmanicemi. Roku 1492 je uvedena jako pustá. V roce 1590 prodává Jan z Pernštejna Bernartu Drnovskému na Rájci m.j. i pusté Bohdalevsko. Osada zanikla požárem za husitských válek. Nálezy keramiky pochází z 2. poloviny 13. až z konce 14. století.

Gadišina (Kadišina, Radišina)
Lokalizace této osady není s konečnou platností dosud vyřešena. Ves se uvádí v letech 1386 a 1463, roku 1492 je již pustá. Prvním možným místem. kde osada ležela, je severní část Šosůvky, zvaná Brána, kde se nachází studna Kadečka. Druhou možnou lokalitou je louka Kocmánka, ke které se váže pověst o zaniklé vsi, a kde se nacházejí terénní stopy po pěti staveních.


 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode