O málo známých a dosud neobjevených zaniklých osadách na Drahanské vrchovinĚ

 Výzkum zaniklých středověkých osad (ZSO) na Drahanské vrchovině, který prováděl tragicky zesnulý prof. MUDr. Ervín Černý - Křetínský Dr.Sc., má pro poznání historie tohoto regionu nezastupitelný význam. Ve své knize "Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin" uvádí tento badatel přes šedesát lokalit, z nichž podstatnou většinu objevil a jejich povrchový průzkum provedl sám. Bohužel však existují další místa, kde svoji práci buď vzhledem k svému zdravotnímu stavu či časovému zaneprázdnění nezapočal, či nedokončil. O těchto zaniklých vsích se okrajově zmiňuje ve své stěžejní práci, v dílčích zprávách, i v osobní korespondenci.
V jižní části Drahanské vrchoviny se jedná o o lokality lesních tratí Blatice a U pěti javorů v katastrálním území Habrovan - Olšan a tratí Kopaniny a Mordovny v k. ú. Šumic a Jezer. Zda se jedná např. o zaniklé vsi Platice, kterou zmiňuje ve svém rukopise Červinka, či Moch, jenž se objevuje v historických pramenech roku 1371 jako součást vildenberského panství, zůstává prozatím otázkou. Zajímavou lokalitou jsou plužiny v lesní tratě Blatiny, ležící severovýchodně od Bukoviny. Prof. Černý předpokládal, že tyto zaniklé polnosti patřily předchůdkyni Bukoviny - zaniklé osady Kohi, jenž je uvedena ve výčtu vesnic, které potvrdil roku 1237 papež Řehoř IX zábrdovickému klášteru. Neznámou osadou, která byla roku 1365 součástí ronovského panství, je Brodek u Kanic. Vzhledem ke geografické poloze a směrování komunikací je velmi pravděpodobné, že se jednalo o ves, která ležela na řece Svitavě a přes kterou vedla od Kanic cesta přes vodní tok (brod). O jejím umístění na řece Svitavě v blízkosti Kanic se zmiňuje i Vladimír Nekuda. Zdá se tedy, že se jednalo o předchůdkyni Bílovic nad Svitavou (jež se uvádějí až v 16. století), případně že tato osada ležela někde poblíž. Dalšími neznámými osadami jsou dvě lokality - jedna v blízkosti Lipovce, druhá poblíž zaniklé vsi Vaňkouš. Jednalo se patrně o první kolonizační vsi, které krátce po svém osídlení zanikly. Lokalita u Lipovce byla patrně využívána v pozdější době jako příslušenství panského dvora, který dle písemných pramenů existoval do poloviny 16. století. Další středověkou vesnicí, která se uvádí v literatuře, je Březka, která měla stát na trati Vrchní loučka u Repech. Prof. Černý se o svém záměru provést její lokalizaci zmiňoval, avšak k jejímu povrchovému průzkumu nedošlo. Jednoznačné závěry nebyly učiněny u lokality Kněží hora u Petrovic. Zatímco v dílčích materiálech ji prof. Černý označuje jako Lhotu u Vavřince, citovanou roku 1371 (ZDO II.88) a 1373 (ZDO II.207), v závěrečné práci se k tomu staví rezervovaně. Velký pokrok byl učiněn díky PhDr. Jiřímu Doleželovi ve výzkumu vsí Suchov, Hostěvsko a Lhotka, které se spolu s lesem Brusna uvádějí v roce 1460. Ves Lhotka byla ztotožněna s osadou, ležící na území později vzniklého Karolína, další ves ležela na lesní trati Svinovy západně od Němčic. Vzhledem k tomu, že zde pramení Suchý potok, lze oprávněně usuzovat, že se jedná o Suchov. Lokalizaci třetí vsi (Hostěvska) nelze prozatím určit, dle domněnky prof. Černého mohla tato osada ležet někde mezi Žďárem a Kuničkami, nebo pod kopcem Brusna, kde jsou polní trati Kyselý a Neselov. Profesor Černý se ve své práci jen okrajově zabýval zaniklými lokalitami, ležící v okolí Boskovic a severně od nich, např. Střílinsko, Lužany, Neznámé ZSO "U Mordovanské studánky", "Za studánkou", "U Otylky", aj.
Pro poznání historie blanenského panství byla důležitá lokalizace vsí, ležící v blízkosti hradu Blanseka. Velký podíl na bádání měl veselický písmák Robert Sedlák, o němž se prof. Černý zmiňoval nejen ve své monografii "Výsledky výzkumu ...", ale pěkně o něm psal i v brožuře "Příhody při pátrání po zaniklém životě v lesích Drahanské vrchoviny", kterou vydaly Vyškovské noviny. Jelikož lidová tradice byla jedním z vodítek při pátrání po zaniklých vsích, prof. Černý se nechal provést R. Sedlákem po tratích "Neracko", "Bezdíčko", "V Březové" a "Podvrší", kde se údajně měly nacházet vsi Neradice, Bezděčice, Břízov a Vrchov. První dvě osady prof. Černý nalezl, ovšem v případě dvou dalších byl neúspěšný. Přesto ve své práci tyto lokality uvádí, i když v rovině hypotetické. V případě "Břízova" se ve své práci publikované v AH 8/83 zmiňuje o 42 ha plužin a o "problematické osadě", ve své závěrečné práci již tuto lokalitu neuvádí vůbec. V případě trati Podvrší však prof. Černý zaniklou ves předpokládá, a to zejména vzhledem k zaniklým plužinám v tomto prostoru. Sběr několika málo střepů v této lokalitě je však prozatím z hlediska hypotetické existence vsi nepřesvědčivý. Dalším místem, kde prof. Černý předpokládal středověkou ves, leží u Nových Dvorů. Podle R. Sedláka se v místech podél lesního okraje při přístupové cestě k Blanseku kdysi propadl do sklepení oráč s koňmi. Totéž vyprávění znám od svého dědečka pana Antonína Riedra z Ostrova u Macochy, který mi též vyprávěl o vodovodu, který vedl z blízkosti osady Nové Dvory na hrad Blansek. Domněnku o existenci osady podporuje i výzkum zaniklých plužin v této oblasti.
Otázkou je, zda-li se můžeme opírat o písemné prameny, které by existenci zaniklých vsí podporovaly. První písemnou zprávou je známá listina z roku 1277 (CDM IV. 143), podle níž biskup Bruno uděluje svému maršálkovi Stangeovi vsi Branekesdorp (Vrankova Lhota), Birchow (Brťov) a pastvisko ve vsi Wirclowiz v blanenském obvodu a dále lány ve vsích Swencer (Swensir u Místku) a Brunnaz (Brňov u Val. Meziříčí). Posledně dvě jmenované vsi tedy do blanenského obvodu nepatřily, avšak zdá se, že si je tam někteří badatelé jednoduše dosadili jako Sevenice (či Sovenec) a Bruno. Birchow si pro změnu někdo přejmenoval na Vrchov, a tak zde vznikl zmatek, o který se bohužel opírají i někteří dnešní autoři historických statí. Podobná situace je v dalších písemných pramenech, které dle starších názorů vznikly v letech 1318 - 1326, dle novějších poznatků (F. Dostál) již v roce 1317. Zde se v blanenské provincii uvádí městečko Blansko a vsi Těškovice, Suchdol, Vilémovice, Veselice, Neradice, Bezděčice, Olešná, Hořice, Býkovice, Drvalovice, Hostinná Lhotka, Malhostovice, Brťov, Vrankova Lhota a Zbyhňov (Lechner 1.4). Problémem je, že Brťov je zde uveden jako Briczow, což přeloženo do češtiny značí Břízov - a máme další osadu "navíc". Pokud pomineme vsi, které přetrvaly do dnešních časů, pak jsou zde vyjmenované některé zaniklé, z nichž Těškovice - předchůdkyni dnešních Češkovic, jakož i Neradice a Bezděčice objevil prof. Černý. Hostinná Lhotka se nacházela zřejmě poblíž Drvalovic, Vrankova Lhota ležela v sousedství Brťova (dnes trať Vrankůj les, Vrankovy), a Zbyhněv u Hořic (trať Zbehňov).
Dle následujícího výčtu je patrné, že jedinou s osadou, o jejíž lokalizaci neexistují zatím žádné hypotézy, jsou Wirclowice. Faktem je, že se nějaká osada s názvem Wrchowicz uvádí ve výčtu biskupského zboží z počátku 14. století (Lechner 1.4), ovšem v obvodu modřickém. Jakou hodnotu mají tedy údaje zaniklých osadách, které poskytl Robert Sedlák profesoru Černému? Lze říct, že každá taková informace má svoji nezastupitelnou hodnotu v dalším bádání, i když se může stát, že zpráva má oporu pouze v lidové fantazii, nebo se zakládá na něčí domněnce. Co se týče trati "V Březové", jedná se patrně o pokračování trati, která se severně od Blanska nazývá "V březinkách". Jestli tam nějaká ves byla, či ne, to dnes nevíme, ale zřejmě by se nejednalo o Břízov. Pokud by v okolí potoka Sloupečníka byl nějaký prostor pro zaniklou ves, pak snad můžeme uvažovat o Trnci, který se uvádí roku 1591 jako pustý, a o kterém se někteří badatelé domnívají, že mohl ležet severně od Blanska. Hypotetická osada u kopce Podvrší se s největší pravděpodobností nebude jmenovat Vrchov (tak, jak to uvádějí některé turistické informace o rozhledně), ale dle názvu trati není zcela vyloučeno, že tam lze umístnit "tajemné" Wirclowice. Pokud tam ovšem nějaká středověká ves byla ........ . Zajímavým údajem může být název polní trati východně od Podvrší - Na pastvisku. Snad další vodítku, ovšem pokud neznáme, do jak vzdálené historie toto pojmenování sahá......... . Lokalitou s největší pravděpodobností možnosti osídlení je hypotetická osada u Nových Dvorů. Patrně se však nejednalo o ves, ale o podhradí, které tvořilo příslušenství hradu Blanseka a zajišťovalo jeho každodenní provoz. Pokud se v bezprostřední blízkosti hradů nenacházelo podhradní městečko či ves, pak tímto provozním objektem hradu byl dvůr. Je možné, že v případě Blanseku, kde se roku 1317 uvádí "sládek ve hradě", se v jeho předhradí vařilo i pivo. Opevněný "přihrádek" Blanseku bylo totiž postaven až kolem roku 1349, takže pivovar, který dodával pivo i mimo blanenské panství, by se asi do původního hradu nevešel. Pravděpodobnost teorie o předhradním dvoře dokresluje i název lokality, která se původně jmenovala Dva Dvory. Žádné zprávy o nich bohužel neexistují, pouze Josef Čech ve svých Pamětech města Blanska píše, že byly vystavěny roku 1447, aniž by však uváděl jakýkoliv odkaz na písemné prameny. Svým způsobem však může mít pravdu. Pokud vezmeme v úvahu, že blanenské panství bylo za husitských válek vypleněno (Bezděčice a Neradice zanikly úplně), pak i předhradní dvůr byl patrně vypálen. I když se podle posledních bádání dospělo k názoru, že Blansek nebyl za husitských válek dobyt, ale zanikl požárem někdy mezi roky 1440 - 1460, je pochopitelné, že Nové Dvory nebyly kolem poloviny 15. století obnoveny na komunikačně odlehlém místě v blízkosti zříceniny, ale při cestě, která spojovala Suchdol s Těchovem a Blanskem.
Činit jakékoliv závěry z tohoto nástinu jistě nelze. Je třeba si však uvědomit, že na zdánlivě perfektně prozkoumaném území velké části Drahanské vrchoviny existují lokality, které stále čekají na své objevitele. Není jich tolik, kolik by se nám zdálo po přečtení některé starší literatury - některé z nich neexistovaly, některé z nich se jmenovaly jinak a byly již objeveny, některé z nich leží někde úplně jinde. A u těch zbývajících se snad někdy podaří "bílá místa" vyjasnit.

Prameny:
Bolina P., Doležel J., Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století, AH 13/88
Celý J., Historie obce Lipovec - Sjezd rodáků 2002
Celý J., Příspěvek k dějinám obce Lipovec, Sborník muzea Blansko 2002
Čech J., Dějiny města Blanska
Černý E., Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin
Černý E., Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského
Černý E., Vztah zaniklých plužin k rozloze lesů na Drahanské vrchovině v období vrcholného feudalismu, AH 8/83
Černý E., Příhody při pátrání po zaniklém životě v lesích Drahanské vrchoviny
Durdík T., Encyklopedie českých hradů
Hosák L.,Dějiny Boskovicka
Hosák L., Historický místopis země Moravskoslezské
Nekuda V., Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu
Pilnáček J., Paměti města Blanska a okolních hradů
Plaček M., Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
Osobní korespondence s prof. Černým
Další informace ze zemských desek a soupisů olomouckého biskupství poskytl PhDr. Jiří Doležel.

Publikováno ve Sborníku Muzea Blansko 2003