Vyškovské panství

Budonice
Ves se nacházela 1 km SSZ od Drnovic ve výšce cca 295 m.n.m. Na jejím místě v SZ části Budonické louky lze nalézt značné množství keramických zlomků.

Lipina
Ves se nacházela na rozhraní dnešních katastrů Lhoty a Opatovic. První písemná zpráva o Lipině je z roku 1379, další jsou z let 1381, 1437 a 1466. Osada zanikla pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století.

Městečko Hrádek
Zaniklé městečko Hrádek leží ve vzdálenosti cca 1,5 km JZ od středu vsi Rychtářova ve výšce 400 m.n.m. těsně pod zříceninou hradu Stagnov (Hrádek). Městečko vzniklo pravděpodobně krátce po vybudování hradu Stagnova, který se prvně připomíná roku 1381. V listinách se připomíná v roce 1481 jako majetek pánů z Kravař, avšak v letech 1510 a 1511 se uvádí jako pusté. Dosud nasbíraná keramika je zařaditelná od poloviny 13. do poloviny 15. století.

Ovčinec
Ves ležela 3,5 km jižně od Studnic a 3 km SZ od Rychtářova ve výšce 450 m.n.m. Jediná písemná zmínka o vsi, již jako pusté, je z roku 1526. Nalezená keramika určuje život v osadě mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.

Mechlov (Mechnov)
Zaniklá osada leží 1,5 km JJZ od Studnic. Jediná písemná zmínka o vsi je z roku 1342, kdy Kateřina z Boskovic daruje kostelu ve Studnicích dva lány poplatné s 1 a půl lánu pustého, náležejících vsi Mechnovu.

Schreynern
Ves ležela 1,7 km JJV od Krásenska ve výši 480 - 500 m.n.m. V písemných pramenech je citována v letech 1348 a 1351, kdy byla společně s Krásenskem majetkem pustiměřského kláštera. Nasbírané keramické střepy v této lokalitě pocházejí ze 13. až první poloviny 14. století.

Melice
Vesnice se nacházela přímo pod stejnojmenným hradem na levé straně potůčku. Místo je využíváno jako pole a podle archeologa Zháněla zde rolníci vyorávali střepy nádob a zbytky kamenných zídek. Součástí vesnice byl i podhradní panský dvůr. Vesnice zanikla patrně po dobytí hradu husity v 30. letech 15. století.

Kuchlov                                                                                                           Vesnice se nachází ve stejnojmenné lesní trati 500 metrů jižně od zříceniny hradu Kuchlova. Objevil ji roku 2005 amatérský archeolog  Mojmír Režný, který výsledky své činnosti publikuje v knize  "Drahanskou vrchovinou ve stopách Ervína Černého."  O vsi neexistuje žádná písemná zmínka, nalezená keramika pochází z 2. poloviny 13. století až  z 1. poloviny 14. století. Příčinou zániku vsi byl požár, patrně v důsledku vojenského tažení.