Kuchlov
Zbytky zdiva hradu, jehož vznik lze klást do druhé poloviny 13. století. Písemné zprávy o něm zcela chybí, není známo ani jeho skutečné jméno; název Kuchlov je totiž odvozen od pojmenování lesní trati, uváděné od 16. století. Dřívější úvahy o Kuchlovu jako o pohraničním hradu zajišťující expanzi holštejnských držav, jsou nepodloženou chimérou. Pravděpodobně se jednalo o centrum menšího panství, ke kterému mohly patřit vsi Kuchlov, Hamlíkov, Ruprechtov a Vilémov, o nichž není do poloviny 14. století zmínka (ačkoliv existovaly) a které se až později (s výjimkou vsi Kuchlova) uvádí jako příslušenství okolních držav. Hrad mohl v souvislosti s kolonizací Drahanské vrchoviny, na které se výrazně podílel olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, vlastnit některý jeho man. Teoreticky je možná souvislost s výměnou dílů vsi Hamlíkov za díly ve vsích Loučce a Rudě na Rýmařovsku, kterou roku 1353 uskutečnil Vok z Holštejna s Onešem z Charvát a Janem z Loučky. Ovšem zda některých z nich byl majitelem Kuchlova, je jen spekulace. V 2. polovině 14. století hrad patrně ztratil na významu a zpustl, i když jeho zánik při nějakém vojenském tažení nelze vyloučit.
Hrad se skládal z pětibokého předhradí, kde se patrně nacházela dřevěná stavení, a vlastního hradu, kde se zachovaly zřetelné stopy paláce na severní straně.
Přístup k hradu po modré stezce z Ruprechtova nebo po červené z Rychtářova, je v podstatě totožný, jako v případě Hrádku (Stagnova).
Odkazy: