Úsobrno (durana)
V severovýchodním cípu okresu Blansko leží obec Úsobrno a východně od ní na návrší Durana leží zbytky hrádku či drobného opevnění, jehož předchůdcem byl knížecí dvorec. Toto hradiště bylo centrem provincie, uváděné ve falsech od 2. poloviny 11. století. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice. V letech 1228 - 1258 se uvádí provincie úsobrnská a i tehdy je uváděno v Úsobrně mýto. Roku 1240 se připomíná Lembert de Uzoburne, patrně zeměpanský úředník. Poměrně rozlehlé hradiště zaniklo v 2. polovině 13. století, kdy ztratilo svůj význam, jelikož sídlem úřadů se stalo někdy před rokem 1258 nedaleké nově založené Jevíčko. Dle archeologických nálezů zde existovalo opevnění ještě v 14. a 15. století, písemné zprávy však zcela chybějí. Jednalo se patrně o reakci na války a nepokoje v tomto období. V 15. století ztratil tento hrádek na významu a zanikl. Historie a vývoj tohoto strategického bodu připomíná v mnohém Hradisko u Svitávky, kde též na místě hradiště vzniká později opevněné sídlo, aniž by se o tom dochovaly písemné zprávy.
Dle lidového vyprávění zde sídlila kněžna, která do hradu lákala pocestné rytíře a před ránem je vraždila. Z toho, že žádný nevydržel do rána, se odvozuje název hory. Ve skutečnosti je kopec pojmenován podle Durancie, manželky olomouckého knížete Oty III. Dětleba (1140-1160).
Původní hradiště bylo poměrně rozlehlé, mělo kruhový tvar o průměru 50 - 60 metrů. Areál je obklopen příkopem širokým 4 - 6 metrů a na jeho vnější straně je val.
Na kopec Durana je možno dojít z jižního konce Úsobrna po žluté stezce směrem na Šubířov.
Odkazy:
- Fortifikace na stránkách obce Úsobrno