Otaslavice
Na dlouhém skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice se ve středověku hrdě tyčila hradní dvojice, ze které zůstaly jen nepatrné zbytky. Stejně jako hrad i obec byla rozdělena na dvě části - Horní Otaslavice jako ves a Dolní Otaslavice jako městečko. Po Otaslavicích se píše v letech 1279 - 1287 Mikuláš, Vilém a Přešek z Dubicka, kteří pravděpodobně hrad založili. Roku 1309 se uvádí Vojtěch z Otaslavic a roku 1337 bratři Ondřej a Soběhrd z Otaslavic. V roce 1377 vyženil dolní hrad Jan Puška z Kunštátu, který si vzal za manželku Annu z Otaslavic. Roku 1405 držel panství, skládající se z dolního hradu, dílu vsí Otaslavic, Sněhotic, Tištína, Žešova a Vícova, a vsí Lhoty a Kobylniček, Ješek Puška z Otaslavic. Ten toto zboží před rokem 1418 prodal svému bratrovi Heraltu Puškovi. Kunštátští provedli na hradě úpravy, o čemž svědčí jejich zachovaný erb. Za husitských válek byl hrad dobyt; zda to bylo v roce 1423 husitským vojskem Bořka z Miletína, či o rok později katolickým vojskem vévody Albrechta, o tom se dá polemizovat. Hrad byl pobořen a již nebyl pravděpodobně obnoven. Roku 1437 se zde ještě uvádí Heník z Valdštejna, a když roku 1492 získává zboží Ctibor Tovačovský z Cimburka, hrad se uvádí jako pustý. Tzv. horní hrad držel až do jeho zániku v husitských válkách rod, jehož zakladatelem byl počátkem 14. století Mikuláš z Otaslavic. Roku 1492 prodává jeho prapotomek Mikuláš, syn Hynka z Otaslavic, hrad pustý Vrchní Otaslavice s dílem Otaslavic a městečkem Brodkem, Dobešovi a Benešovi z Boskovic.
Zatímco z horního hradu nezbylo díky píli vesničanů již žádné nadpovrchové zdivo, z dolního hradu zůstala alespoň polovina bergfritu, který byl pravděpodobně roztržen střelným prachem.
Přístup přímo ze vsi, k dolnímu hradu vede zelená turistická stezka.
Odkazy:
- Hrad na stránkách obce Otaslavice