Středověk na Drahanské vrchovině

Blansek

 V samém srdci Moravského krasu, na vysoké ostrožně nad Pustým žlebem naproti místu, kde z podzemí vytéká říčka Punkva a dnes se zde nachází vchod do Punkevních jeskyní, stával před staletími mocný hrad Blansek, ze kterého zbyla jen zřícenina. Jeho vznik lze datovat do poloviny 13. století, kdy se stal správním střediskem lenního statku olomouckého biskupství. První přímá písemná zpráva o Blanseku pochází z roku 1275, kdy jej držel biskup Bruno ze Šaumburku, který byl významnou postavou své doby. Zval z německých zemích do řídce osídlených oblastí na Moravě kolonisty, kteří pomáhali osídlovat tato území. Byl věrným rádcem českého krále Přemysla Otakara II., který mu prokazoval přízeň. Již v roce 1267 kupuje Bruno 13 lánů v osadě Vilémovice, jejichž část patří holštejnským pánům. Do roku 1277 spravuje panství biskupský maršálek Dětřich Stange, jemuž Bruno udělil mimo jiné osady Branekesdorp (Vrankova Lhota) a Birchow (Brťov) a pastvisko ve Wirclowicích. Po smrti biskupa Bruna v roce 1281 spravují hrad purkrabí, kteří řídí hospodaření dle rozkazů, obdržených od právě úřadujícího biskupa. Kolem roku 1317 patří k blanenské provincii kromě hradu Blanseka městečko Blansko, vsi Těškovice, Suchdol, Vilémovice, Veselice, Neradice, Bezděčice, Olešná, Hořice, Býkovice, Drválovice, Hostinná Lhotka, Malhostovice, Brťov, Vranková Lhota a Zbyhňov. V roce 1339 se stává purkrabím Blanseka Mikuláš, údajný syn Brunův. V této době dochází k opravě hradu, snad i k vybudování předhradí. Peníze na tuto rekonstrukci poskytuje právě purkrabí Mikuláš, který za to od biskupa Jana Volka získává rychtu a fojtství města Svitav. V následujících letech nejsou jména purkrabích známa až do roku 1371, kdy panství spravoval Jenec z Arnoltovic. V roce 1394 se posledním biskupským purkrabím stává Kunc ze Zvole. Listinou z roku 1396 dává biskup Mikuláš blanenské zboží do správy Erharda z Kunštátu a Skal, který však nepodržel panství nadlouho a majetek přešel nazpět úřadujícímu biskupovi Janovi X., který jej zastavil Alešovi z Kunštátu a Lysic. Právě probíhající markrabské války se změnily ve vzájemné loupežení, jehož cílem se často stávaly biskupské statky. Aleš z Kunštátu ihned po převzetí blanenského panství žaloval Jošta z Rosic, že obral jeho poddané o víno, koně a vozy. Po smrti markraběte Prokopa roku 1405 se situace postupně uklidňuje, ale ne však nadlouho. Od roku 1416 drží Blansek Vilém Zajíc z Valdeka, který dne 1. 11. 1420 padl stejně, jako ostatní moravští šlechticové, v bitvě pod Vyšehradem. V této době je biskupem významný odpůrce husitů Jan Železný, který blanenský statek předává bratřím Janu a Ondřeji ze Studnic. V roce 1424 táhnou krajem husitská vojska, pustoší vesnice, kořistí statky, hrad Blansek však odolává. Dle lidového vyprávění byl hrad dobyt vojskem Prokopa Holého v roce 1431. Zda tomu tak bylo či ne zůstane zahaleno tajemstvím. V roce 1431 se vladyka Mikuláš z Vážan, který drží dvůr na Novém Blansku, zavazuje, že bude sloužit podle potřeby vojensky koněm a samostřílem na Blanseku. V roce 1437 biskup Pavel z Miličína tuto výsadu vladykovi Mikulášovi potvrzuje. Téhož roku se Vok V. z Holštejna marně domáhá na olomouckém biskupovi splnění slibu, kterým měl panství dostat do zástavy. Pavel z Miličína si však blanenské zboží podržel pro svůj rod. Roku 1440 se na Blanseku sešli biskupští leníci, kteří jednali o záležitostech, týkajících se manských statků. Když v roce 1461 nastoupil na biskupský úřad Tas Černohorský z Boskovic, držel blanenské panství nejprve jeho bratr Ješek z Boskovic, avšak ještě v témže roce je získává Proček z Kunštátu. V listinách se objevují vsi Šebrov, Jedle či Újezd, hrad Blansek je již uveden jako pustý. Traduje se, že Blansek byl provizorně opevněn ještě roku 1643 před hrozícím napadením švédskými vojsky, avšak jiné zprávy hovoří o tom, že byl již zbořen. Ještě počátkem 20. století byly zachovalé sklepy pod hradem využívány jako skladovací prostory. Ve 30. letech téhož století bylo strháváno zachovalé zdivo a zasypávány vchody do sklepů, aby padající kameny neohrožovaly provoz u Punkevních jeskyní a podzemní prostory nemohly sloužit nezvaným hostům.
Hrad Blansek měl dvojdílnou dispozici. Západní část tvořilo vstupní předhradí, které bylo od vlastního hradu v části východní odděleno zdvojeným příkopem. Tento vlastní hrad byl ještě rozdělen hradbou na dvě části. Starší literatura uvádí, že Blansek měl vysokou osmihrannou věž, avšak je prokázáno, že se jednalo o hrad bezvěžový. Voda byla do hradu přiváděna potrubím z blízkosti dnešní osady Nové Dvory.
Zřícenina hradu je volně přístupná, vede přes ni zelená turistická stezka z Pustého žlebu (z blízkosti Punkevních jeskyní) směrem na Nové Dvory.

Odkazy:

- Hrad Blansek

- Blansek na Wikipedii

- Blansek - pohlednice

 


 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode