Středověk na Drahanské vrchovině

Holštejn

 Na severovýchodním okraji Moravského krasu, poblíž místa, kde se potok Bílá voda propadá do Rasovny a teče dále podzemím, se na vysoké skále nacházejí trosky hradu Holštejna, jehož název se odvozuje podle jeskyně, která se nalézá uvnitř této skály (hohle Stein = dutý kámen, dutá skála). Tato jeskyně byla ve středověku zazděná a sloužila jako hladomorna. Pod hradem se rozprostírá trať "Na městečku", kde jak název napovídá stávalo středověké městečko. Hrad byl stavěn v 2. polovině 13. století v době, kdy Drahanská vrchovina byla osídlována kolonisty z Moravy i z území současného Německa a Rakouska. Celistvé písemné zprávy o osídlení z tohoto období nemáme, víme jen o Jedovnicích (1251), které byly do vybudování hradu centrem panství, Vilémovicích (1267), jejichž část náležela blanenskému panství a o Bukovince, kterou majitel holštejnského panství Hartman daroval v roce 1268 zábrdovickému klášteru. Hartman se uvádí s přídomkem "z Holštejna" poprvé na pečeti na listině z 5. března 1268, což znamená, že hrad byl v této době již dostavěn. Poslední zmínka o Hartmanovi, který pocházel z významného rodu pánů z Ceblovic a jehož bratr Bohuš se stal majitelem drahotušského panství, se objevuje v listině zábrdovického kláštera roku 1315. Jeho jediný syn Crha II., který se v listinách uvádí mezi léty 1288 - 1308, zemřel neznámo kdy. Po roce 1315 se panství patrně dostalo odúmrtí do rukou krále, poté získal jeho největší část zemský hejtman Čeněk z Lipé, který je následně prodal Vokovi z rodu Hrutoviců. Vok I. se uvádí s přídomkem "z Holštejna" poprvé na listině z roku 1334, první nepřímá zpráva je však již z roku 1321, kdy je v klášteře minoritů v Brně pochována "matka Voka z Holštejna". Zápis o koupi panství je uskutečněn v Zemských deskách brněnských až roku 1349, krátce po jejich založení. Vok z Holštejna kupuje od Čeňka z Lipé hrad Holštejn s dvorci pod ním stojícími, a s vesnicemi Hartwigslag (Housko), s lesem zvaným Thenwald, se vsí Zybothslag (Lipovec), se vsí Kylein (Kulířov), se vsí Boda (Podomí), se vsí Czynols (Senetářov), se vsí Gothfridslag (Kotvrdovice), se vsí Merhlinslag (Bystřec), se vsí Ulraischlag (Budkovany), s městečkem Gedwicz (Jedovnice), se vsí Wylhlemslag (Vilémovice), s polovinou vsi Preterslag (Ostrov), se dvěma zvláštními lesy, atd. Za vlády Voka II. v letech 1358 - 1384 jsou názvy obcí počeštěny, objevují se další obce. Vok III., který drží panství do roku 1411, žije v době markrabských válek, které se změnily ve vzájemné kořistění a loupežení. Stává se z něj loupežný rytíř a jeskyně pod hradem, později nazvaná jako Hladomorna či Lidomorna, slouží pilně svému účelu. Vok IV., který se zpočátku psával "z Lipovce", drží ještě za života svého otce polovinu panství a spolu s ním se účastní loupežení. Roku 1406 vypálil tvrz v Petrovicích, což se stalo podkladem pro známou pověst "O rytíři z Holštejna a sličné Anežce". V roce 1415 připojil svůj podpis a pečeť pod protest českých a moravských pánů proti upálení mistra Jana Husa, ale roku 1419 se přiklonil k Zikmundovi. V roce 1420 se účastnil Zikmundova tažení proti husitům, avšak pod Vyšehradem nalezl smrt stejně, jako ostatní moravští páni. Panství dědí Vok V. v době, kdy probíhají husitské války, při nichž holštejnskem táhnou několikrát vojska husitská i katolická. Dochází k zničení vesnic, hrad Holštejn však dobyt není. Vok V., který kromě samotného holštejnského panství držel též hrad Cimburk s městečkem Koryčany, postupně provádí různé majetkové transakce, při nichž části panství prodává, zpětně kupuje, zastavuje apod. Jeho hlavními partnery jsou Henik a poté jeho syn Hynek z Valdštejna. Při jedné z těchto transakcí z roku 1437, která byla fakticky uskutečněna již za husitských válek, je první zmínka o městečku pod hradem. Když roku 1466 Vok V. umírá, je panství rozděleno na tři části: jedovnickou, jejíž sídlo je na tvrzi v Jedovnicích, kotvrdovickou se sídlem na tvrzi v Kotvrdovicích, a holštejnskou, která je dále spravována z hradu Holštejna. V této době drží holštejnské panství Půta ze Sovince a Doubravice, po jeho smrti roku 1474 jeho čtyři bratři. Od roku 1483 je panství vlastnictvím Dobeše Černohorského z Boskovic, který však již na hradě nesídlí. Roku 1493 kupuje zboží Hynek z Popůvek, který se již nepíše "z Holštejna, ale sídlí na tvrzi v Pozořicích. Jeho dědičkou se stává dcera Markéta, která si vzala roku 1531 Jana z Vidbachu. K tomuto datu je hrad Holštejn uveden poprvé jako pustý. Když v roce 1550 kupuje panství Jan Dubčanský ze Zdenína, je uvedeno pusté i městečko pod hradem, ale ve výčtu majetku zůstává dvůr před hradem s poplužím. Zdiva zchátralého hradu bylo použito počátkem 18. století na stavbu nově založeného dvora a od konce 18. století pro stavební účely nové obce Holštejn.
Hrad Holštejn měl jednodílnou bezvěžovou dispozici. Ze skály za rozsedlinou se do hradu vcházelo padacím mostem. Budovy v jižní přístupové části měly hospodářský účel, budovy v severní části byly obytné. Voda byla do hradu přiváděna 1 km dlouhým vodovodem ze skleněných a pálených trub. Hrad byl propojen s jeskyní Hladomornou otvorem v její klenbě. Vzhledem k nalezeným základům staveb západně od hradu existuje oprávněná domněnka, že zde stávalo předpolí hradu a dvorec, který zanikl po roce 1550. Výraznější zbytky zdí se dnes nacházejí v jihozápadní a jihovýchodní části zříceniny.
Zřícenina hradu je volně přístupná, přístup k ní i k jeskyni Hladomorně je po červené turistické stezce ze stejnojmenné vsi. Za shlédnutí stojí i blízká propadání Stará a Nová Rasovna, která leží též na této stezce.

Odkazy:

- Hrad Holštejn

- Páni z Holštejna

- Holštejn na Wikipedii

- Holštejn - pohlednice

- Holštejn - popis, obrázky



 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode