Na okraji plochého kopce nad vesnicí Luleč se nacházejí reliéfní pozůstatky stejnojmenného hradu. Těsně vedle hradních zbytků stojí dominanta krajiny - kostel sv. Martina, který byl vystavěn na místě původního středověkého kostela. Dle archeologických nálezů existoval život na hradě již koncem 13. století. Po hradu se poprvé píše v letech 1349 - 1373 Bedřich z Lulče. Roku 1390 se uvádějí bratři Ješek a Smil z Lulče, roku 1406 Dětoch a roku 1410 Hynek z Lulče. V roce 1418 intabuluje zboží Bedřich z Lulče svému synu Divovi. Za husitského tažení v roce 1423 je hrad dobyt, avšak později opraven. Roku 1430 se uvádí Mikeš a roku 1464 Karel z Lulče. V roce 1490 prodává Eliška z Lulče panství Václavovi z Ludanic. Když roku 1523 koupil zboží Jan Dubčanský ze Zdenína, byl hrad Luleč již pustý.
Vlastní jádro hradu má šestiboký tvar, ale jeho vnitřní zástavba je bohužel neidentifikovatelná. Jednalo se patrně o hrad s plášťovou zdí.
Přístup od kostela sv. Martina.
Odkazy: